|
|
The Construction of Warfare Technology in Russian Military Thinking
Solovyeva, Anzhelika ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent) ; Eichler, Jan (oponent)
Konstrukce Válečné Technologie v Ruském Vojenském Myšlení Anzhelika Solovyeva Abstrakt Tato disertační práce sleduje dynamiku vojensko-technologických inovací v Rusku za posledních 150 let. Analýza se do značné míry opírá o primární data získaná z ruských archivů, která jsou doplněna řadou expertních rozhovorů. Cílem je pochopit, zda a do jaké míry představují příslušné ruské diskurzy a praktiky odlišný strategický kulturní přístup. Vztah mezi strategickou kulturou a vojensko-technologickými inovacemi je posuzován ze dvou různých, ale vzájemně se doplňujících pohledů. Z empirického hlediska je analýza vedena šesti podstatnými argumenty odvozenými z dosavadní literatury o ruské strategické kultuře, technologii a vojenské doktríně, z rozhovorů vedených autorkou a částečně z autorčiných vlastních znalostí problematiky. V teoretické rovině tato disertační práce nabízí a vizualizuje neotřelý koncepční model, který teoretizuje procesy související s vojensko-technologickými inovacemi a rolí strategických kulturních rámců. Poslední dva argumenty, kterými se řídí empirické zaměření této disertační práce, vycházejí z teoretické diskuse. Tento model je následně aplikován na tři případové studie, přičemž klíčové poznatky jsou graficky znázorněny na konci každé příslušné kapitoly: zavedení puškových zbraní se závěrovým...
|
|
|
Autonomous Weapon Systems as the next revolution in warfare and implications of technology deployment for global security
Kvasňovský, Tomáš ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Solovyeva, Anzhelika (oponent)
Tato práce se zabývá vývojem v oblasti umělé inteligence a vzrůstajícím trendem robotizace a autonomizace vojenských složek v kontextu revoluce ve vojenských záležitostech. Zkoumá a kategorizuje různé přístupy ke konceptům umělé inteligence, autonomie a revoluce ve vojenských záležitostech, které existují ve veřejné diskuzi a akademické a vojenské literatuře. Dále se zabývá možnými dopady a problémy spojenými s umělou inteligencí a její ozbrojenou podmnožinou - autonomními zbraňovými systémy na civilně-vojenské vztahy, právní a etické normy, režim kontroly zbraní a obecně na sféru bezpečnosti. Na základě poznatků z předešlých kapitol jsou umělá inteligence a autonomní zbraňové systémy analyzovány v kontextu revoluce ve vojenských záležitostech a širším socioekonomickém kontextu. Konkrétně je autonomie, umožněná umělou inteligencí, srovnávána s aspekty existujících vzdáleně kontrolovaných systémů. Práce dochází k závěru, že autonomní zbraňové systémy jsou předzvěstí další revoluce ve vojenských záležitostech a umělá inteligence má potenciál vyrovnat se svým významem neolitické, průmyslové a informační revoluci.
|
|
|
Koncept "čisté války" jako součást zahraniční politiky Spojených států amerických 1989-2001
Hejtich, Jiří ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Drulák, Petr (oponent)
Diplomová práce "Koncept "čisté války" jako součást zahraniční politiky Spojených států amerických 1989-2001" pojednává o vlivu konceptu "čisté války", tedy neochoty veřejnosti a politických představitelů USA podstoupit riziko ztrát na životech příslušníků ozbrojených sil USA, na nasazení ozbrojených sil USA v zahraničí. Práce se snaží prozkoumat relevantnost této teorie tím, že na 5-ti vybraných případech nasazení zkoumá podmínky, které pro nasazení bylo nutné splnit, a následně je porovnává s tímto konceptem. Všechna vybraná nasazení splňují podmínku, že během nich existovalo riziko ztrát na životech. Tato nasazení se odehrála v období let 1989-2001, během kterého z pohledu mezinárodních vztahů panovaly přibližně stejné podmínky, s tím, že jeho základní charakteristikou byla velká převaha Spojených států. Součástí práce je rovněž krátký historický přehled. Ten zahrnuje nasazení ozbrojených sil USA v období studené války s důrazem na válku ve Vietnamu, která se stala jedním z iniciátorů vzniku konceptu "čisté války". Práce vysvětluje, jakým způsobem byl koncept "čisté války" sklouben s možností reálného působení ozbrojených sil USA v zahraničí tím, že je zasazen do souvislostí s proběhnuvší revolucí ve vojenství.
|
|
|
Autonomous Weapon Systems as the next revolution in warfare and implications of technology deployment for global security
Kvasňovský, Tomáš ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Solovyeva, Anzhelika (oponent)
Tato práce se zabývá vývojem v oblasti umělé inteligence a vzrůstajícím trendem robotizace a autonomizace vojenských složek v kontextu revoluce ve vojenských záležitostech. Zkoumá a kategorizuje různé přístupy ke konceptům umělé inteligence, autonomie a revoluce ve vojenských záležitostech, které existují ve veřejné diskuzi a akademické a vojenské literatuře. Dále se zabývá možnými dopady a problémy spojenými s umělou inteligencí a její ozbrojenou podmnožinou - autonomními zbraňovými systémy na civilně-vojenské vztahy, právní a etické normy, režim kontroly zbraní a obecně na sféru bezpečnosti. Na základě poznatků z předešlých kapitol jsou umělá inteligence a autonomní zbraňové systémy analyzovány v kontextu revoluce ve vojenských záležitostech a širším socioekonomickém kontextu. Konkrétně je autonomie, umožněná umělou inteligencí, srovnávána s aspekty existujících vzdáleně kontrolovaných systémů. Práce dochází k závěru, že autonomní zbraňové systémy jsou předzvěstí další revoluce ve vojenských záležitostech a umělá inteligence má potenciál vyrovnat se svým významem neolitické, průmyslové a informační revoluci.
|
|
|
Unmanned Aerial Vehicles in US National Security Policy. New Face of War of Terror
Matějka, Stanislav ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Práca sa zaoberá využitím bezpilotných lietadiel v rámci Americkej bezpečnostnej politky. Skúma históriu bezpilotného letectva, ich vojenské využitie, efektívnosť v porovnaní s nákladmi na ich výskum a výrobu. Ďalej sa zaoberá hlavnými prekážkami a problémami, s ktorými sa ich zavedenie do štruktúry národnej bezpečnosti táto technológia stretáva a bude stretávať v budúcnosti, až sa vyvinie vyššia úroveň ich autonómie. Medzi tieto problémy práca zahrňuje právne otázky, medzinárodné ako aj domáce americké právo, otázku civilných obetí, rolu médií a prieskumy verejnej mienky. Nakoniec sa kapitola o problémoch sústredí na technické, strategické a operačné otázky. V tejto časti prichádza k prvým záverom, kde tvrdí, že zavádzanie stále autonómnejších systémov do vojny radikálne zmení jej štruktúru a následne aj štandardné postupy a stratégie. Prípadové štúdie sú v práci pre ilustráciu ako úspešné sú bezpilotné lietadlá v stratégii uplatnenej v piatich krajinách, kde Spojené štáty vedú vojnu proti teroru. Práca využitím teórie o revolúcii vo vojenských záležitostiach dochádza k záverom, že tieto bezpilotné lietadlá predstavujú najväčšiu revolúciu v dejinách a zmeny, ktoré spôsobuje siahajú ďalej ako len po vojenské záležitosti. Ovplyvňuje totiž základné princípy pochopenia vojny v súvislosti s konceptami...
|
host ::
RSS.